Kritika je přirozenou součástí každé spolupráce. Může být cenným zdrojem růstu, ale také spouštěčem napětí, nedorozumění či obranných reakcí. Záleží především na tom, jak ji sdělujeme a jak ji přijímáme. Když kritizujeme, je důležité oddělit chování od osobnosti. Místo obviňování pomáhá popisovat konkrétní situace a dopad, který měly. Situaci popisujte klidně, s respektem a záměrem hledat řešení, nikoli viníka.
Naopak při přijímání kritiky je klíčové nebránit se automaticky, ale vyslechnout druhého. Kritika nemusí být útokem, ale často je to projev snahy o zlepšení spolupráce. Užitečné je vnímat, co z ní pro nás může být přínosné, a zbytek nechat jít.
Když se obě strany naučí zacházet s kritikou otevřeně a s respektem, vztahy se neoslabí, ale naopak posílí. Kritika pak přestává být hrozbou a stává se cestou k porozumění a růstu jak osobnímu, tak i týmovému.
